nebyl zadán popis

Tahle Země není pro teplé

12. 2. 2011 14:57
Rubrika: Nezařazené

Zeptala se: "A jaký máš dojem z té akce u tebe ty?"

"Já nevím. Neumím svůj pocit dobře popsat - záleželo mi na tom, aby to dobře dopadlo, hodně jsem do toho investoval a zdá se mi, jako by se mi nic nevrátilo zpět. Přitom -se vší skromností- lepší to už být nemohlo. A nemyslím tím to, že by mi snad neprojevili vděčnost, protože projevili.
Kdybych to měl vyjádřit jinak, tak bych řekl, že jsem smutný..."

"Smutný??? To je snad ještě horší, než kdybys byl zklamaný!"

"Jo, smutný. Stejně jako jsem byl smutný z našeho společného výletu do ***. Zrovnatak - byl skvělý, lepší už být prostě nemohl a přesto pro mě nebyl dost dobrý.
Dost dobré by to bylo, kdybych všechny ty zážitky mohl sdílet i s nějakým tím jedním mým. Rozumíš mi?
Pořád to ještě neumím v sobě umrtvit."

Pár kroků jdeme mlčky.

"Jsi někdy šťastný?", zeptala se z ničeho nic.

Chvilka zaváhání. "No, nešťastný nejsem..."

"Na to jsem se neptala."

"Já vím. Ale odpověděl jsem tak."

Beru si setinu sekundy čas na to, abych si zformuloval, co už dlouho chcu vyslovit:

"Možná to je velkohubé a možná ani nedohlédnu do důsledků, ale já jsem tak nějak připravený na fakt, že v tomto životě nikdy úplně spokojený nebudu. Beztak by mě ani vztah úplně nenaplnil. Vždyť už svatý Augustin říká, že naše srdce je neklidné, dokud nespočine v Bohu.
Jen mě štve, že svou ne(u)spokojeností otravuju ostatním vzduch."

"Možná je lepší otravovat ostatním vzduch svou nespokojeností, než svou spokojeností."

A už podruhé mi začla vyprávět o svém známém, doposud dobrém katolíku, který si našel borce a je teď "šťastný", akorát okolí trne hrůzou, že ho někde srazí auto a on zemře v těžkém hříchu.

A já už podruhé jsem ji řekl, že sice s jeho jednáním nesouhlasím, ale chápu ho. A zase už podruhé jsem neměl sílu ji začít vysvětlovat, že homosexualita se člověku samotnému těžko zvládá. Člověk na ní není stavěný. Proto se vší silou snaží svět přizpůsobit sobě, nebo sebe světu. Proto jsme dnes a denně svědky "propagace homosexuality", proto se homosexuálové hlásí o svá "práva", protože v normálním světě nemůžou normálně existovat. Jenže snaha o zkroucení lidské přirozennosti sebou nese jen další problémy.
A jak si v dnešním světě uchovat cudnost*? A jak si uchovat cudnost, když pro homosexuální žádné specifické svátosti (manželství/kněžství) ani svátostiny (sliby, hábit...) nepřipadají v úvahu?

Dá se to zvládat jen z milostí Boží a s pomocí přátel. A pomoc přátel nemyslím floskule typu "Je psáno - Bůh nikoho nezkouší nad jeho síly." Samozřejmě - vyslovit takové větičky nic nestojí, a proto nic nevyřeší. Protože je také psáno "Neste břemena jedni druhých, a tak naplníte zákon Kristův."

Pane Bože, proč jsi do mě vložil touhu po muži a zároveň jsi mi ji zakázal realizovat? Co dělám špatně, když veškeré pracné snahy o její sublimaci vycházejí naprázdno?
Vskutku podivuhodná zkratka ke svatosti. Ale beru to.

Ono valčík s postulantkou ve 21,40 na Novobranské má taky něco do sebe.

 

 

-----------------------------------

*Cudnost - lepší slovo než čistota, i když znamená přesně totéž - ve fyzickém i morálním slova smyslu, protože pochází od slova cíditi, tedy čistiti. Lepší slovo než čistota, kterážto evokuje, že snad sex je sám o sobě něčím nečistým. Sex se snadno nečistým stát může.

Zobrazeno 2416×

Komentáře

Areopagita

Hoši, vykašlete se na teorie a bavte se spolu jako lidi :-D

langer-hans

Děkuju za článek, za upřímnost a za to, jak bojujete. Bůh to vidí...

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio