...accettammo l'amore
che meritiamo di pensare o pensiamo di meritare...
To, co bylo první týden zdrojem klidu, radosti a naděje, se stává zdrojem nejistoty a pochyb. Pochyb o tom, zda léta pracně budované zásady a předsevzetí, byly/jsou správné a účelné (jistě ne všechny), nebo je třeba je přehodnotit (jistě ne všechny). Na tom by nebylo nic divného, jedním z nejdůležitějších poznatků, který jsem v duchovním životě učinil je ten, že i když se člověk upřímně a ze všech sil snaží žít v odevzdanosti Bohu, stává se, že jde blbě.
Jenže co když myšlenka polevit ze svých zásad (o nichž teda nevíme, zda jsou správné) je právě pokušením odhodit kříž? Kříž, jehož nesení se na druhé straně projevuje falešným trpitelstvím a frustrací, což rozhodně nemůže být vpořádku.
Každého, kdo má tento blog ve sledovaných, nebo sem zabloudí náhodně, prosím o modlitbu, ne už za jednoho, ale za dva.
http://www.cestaplus.sk/pisuinde/ahref/2736 ak neotvori, tak http://www.exarchat.rcc.sk/6valentin.htm
O existenci Linky Valentín vím.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.